Je to přesně jeden rok, co se spojila Minninčina cesta s tou mojí a následně i Tobíkovou a jeden rok, co ji jdeme společně. A jaké jsou po roce pocity?

Malá Minnie mě okouzlila na první pohled, okamžitě mě přijala a nahradila jsem jí její psí rodinu. Od prvního okamžiku si mě hlídá a mám ji neustále v patách i teď, po roce. Stejně tak rychle a bez problému přijala i staršího brášku Tobíka, který ji okamžitě vzal pod svá křídla a chrání ji za každé situace. Taky si od ní nechá všechno líbit, až si říkám, kde zmizel ten pes, co měl rád svůj klid.

Minnie za svůj první rok stihla opravdu hodně, stala se úžasnou modelkou několika fotografům, skvěle začala svou výstavní kariéru a nyní se pyšní titulem Český junior šampion. Absolvovala vyšetření očí, odběr krve, mnoho návštěv veterináře protože má moc přecitlivělou paničku :D. Začali jsme společně trénovat agility a poslušnost. Naučila se plavat, hlídat a skvělé ovládá schopnost si každého omotat kolem prstu.

Nacestovala s námi spoustu kilometrů a absolvovala výlety všemi dopravními prostředky, včetně společné dovolené. Taky ji toho ještě mnoho letos čeká, výstava v Polsku i u nás, cestování po celé republice a doufejme, že i úspěšná bonitace, ale to předbíhám.

A co říkám po roce na její povahu?

Jsem naprosto nadšená, jasně že není dokonalá a bez chybiček, ale jak zpívá J. Nohavica „Na špatné věci, pro ty dobré, zapomínám.“. Minnie je pro mě vážně taková, jakou jsem si ji přála, a to i přesto, že s ní mlátí puberta a ne vždy je to s ní růžové.

Miluje děti i dospělé, moc ráda se mazlí a vyhledává kontakt, psy nemusí. Má ráda jen ty, které pozná a nemá ráda, když do ní šijí. Těch co si drží odstup si nevšímá. Perfektně během vteřiny dokáže přepnout a soustředit se na výkon, je rychlá, učenlivá a trochu střelená. Špatně snáší samotu a všechno hlasitě komentuje. Na druhou stranu, když je s lidmi, je spokojená a hodná. Dokáže v práci klidně ležet, aby po práci byla zase jak drak.

Uvidíme co na ni napíši zase za rok 🙂